naši uživatelé

Tyto stránky byly vytvořeny pro zvýšení informovanosti obyvatelstva o historii, současnosti i aktuálního dění Ondřejovic, Salisova, Konigsberku (Srncova), Nového Dvora či Javorné a nejbližšího okolí. Dopředu děkuji za poskytnuté materiály a užitečné informace.

 

Informace o nás

Ondřejovice

Ondřejovice byly samostatnou obcí do roku 1964, poté spadají až do současnosti pod správu města Zlaté Hory. V minulosti katastrálně ještě pod Ondřejovice spadaly další osady jako Salisov, Javorná, Srncov a Nové Dvory.

Zcela přesné datum prvního osídlení není známo. Je ale velmi pravděpodobné, že Ondřejovice vznikly již v první polovině 13. století jako lenní statek Glucholazského panství. Poprvé se název vsi objevuje v roce 1263 v listině biskupa Tomáše I. jako Andree villa, v roce 1268 se uvádí název Andreasdorf. S příchodem německy mluvícího obyvatelstva se potom název ustálil až do roku 1945 na Endersdorf. Český název Ondřejovice se poprvé objevuje v roce 1871 a od roku 1945 je užíván doposud.

Ve vrchní části vsi směrem k Novým dvorům stávala od konce 13. století menší hradní pevnost. V roce 1310 se ondřejovický rytířský statek stává lénem vratislavských biskupů.

Tento statek měnil často majitele. Hradní tvrz zanikla během třicetileté války. Jan Zigmund Maltitz nechal postavit v letech 1666 – 1668 v Ondřejovicích zámek, jenž rozšířili a zvelebili jejich dědicové Jerinové. Ve válkách o dědictví v roce 1742 ztrácí Marie Terezie část Slezska. Nová hranice, jíž se stává říčka Olešnice, rozděluje Ondřejovice. Větší část připadá rakouskému Slezsku a menší část Prusku. Od této chvíle oddělená část Ondřejovic na pruské straně nese až do roku 1945 název Schönwalde. Po skončení 2. světové války připadne toto německé území Polsku a ze Schönwalde se stává Podlesie.

14. ledna 1779 proběhla u Zlatých Hor bitva mezi pruským a rakouským vojskem. Na Ovčáckém vrchu nad Ondřejovicemi bylo postavení Wanachské dobrovolné jednotky se dvěma houfnicemi a oddílem Chorvatů, kteří tak jistili levé křídlo rakouských vojsk.

V dobách rakouského Slezska Ondřejovice zaznamenávají rozkvět. Zakladatel zdejšího železářství a majitel ondřejovického panství Ignác Salis založil okolo roku 1795 ves Salisov a v Javorné vybudoval první huť na zpracování železa. Železné rudy se dolovaly v zalesněném a těžce dostupném terénu v pramenné oblasti potoka Javorná. Ze zprávy majetkového soupisu ondřejovického statku z roku 1814 vyplývá, že zde bylo činných 5 dolů. Ve 20. letech 19. století kupují ondřejovický zámek i železárenský podnik opavští podnikatelé Tlach & Keil, kteří rozšiřují tento železářský průmysl na výrobu válcovaného a pozinkovaného plechu. Roku 1837 po smrti Vincenze Keila převzala majetek statku jeho nejstarší dcera Charlota, která se v roce 1838 provdala za polského šlechtice Eduarda Rudzinského von Rudno. Ten se svými prakrickými znalostmi počal zvelebovat ondřejovické zemědělství i ovocnářství. V chovu ovcí získal ondřejovický statek v letech 1855 - 56 na světových zemědělských výstavách v Paříži zlatou medaili za berany z chovu merina a černá merina a osm stříbrných medaili za ovčí kůže a vlnu. Pod zámkem Eduard Rudzinski vybudoval park anglického typu s jezírkem. Od roku 1848 byl Eduard Rudzinski poslancem vídeňského parlamentu.

Roku 1874 je na říčce Olešnici u Salisova založena strojírna „Hassmann a syn“, která jako Ondřejovická strojírna funguje dodnes.

Ondřejovický kostel sv. Martina se objevuje v listinách v roce 1413. Tento původní kostel v roce 1777 vyhořel, ale ještě téhož roku byl postaven kostel nový zasvěcen opět sv. Martinovi. Naposled byl kostel renovován v roce 1914. Ondřejovický hřbitov je nejstarším na zlatohorsku. Jsou zde náhrobky rozvětvené rodiny Rudzinských, ale také starší náhrobky zabudované ve zdi kostela.

Ondřejovickou zvláštností je také skutečnost, že se tu poměrně na malém území vyskytuje 6 památných stromů. Jednak jsou to skupiny stromů v bývalém zámeckém parku a dub v ondřejovickém kamenolomu. Lomy na těžbu zdejšího vápence zřídil ke konci 19. století zlatohorský velkopodnikatel Albert Förster, který v Ondřejovicích také provozoval dvě brusírny. Jedna stála v místech dnešního dětského hřiště a druhým objektem je dnešní autoopravna. Ze třech bývalých kamenolomů funguje dodnes jeden. V jeho blízkosti se nachází krasovitá jeskyňka devonského stáří zvaná Kropenka.

V roce 1907 zřizuje v  Ondřejovicích obchod s jízdními koly Josef Fuchs. Po první světové válce tento obchod rozšiřuje i na opravnu a výrobnu smaltovaných rámů a rozšiřuje tak dodávky kol do velké části čs. Slezska. Protože výrobní prostory v Ondřejovicích nestačily poptávkám, koupil Josef Fuchs ve Zlatých Horách tovární objekt na výrobu nití a zřídil ho k výrobě kol. Již v roce 1925 byla vyrobena a dána do prodeje první kola, která si zakrátko získala velký úspěch.

Ve 20. letech byl před zámkem postaven pomník obětem 1. světové války, který byl v roce 1960 spolu se zámkem zbourán. Po odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1947 Ondřejovice doosídlovali rodiny volyňských Čechů, oravsko – polských Slováků, Slováků z východního Slovenska a slovenští reemigranti z Rumunska.

Zajímavou stavbou je jednopatrová vila zvaná „Zámeček“, kterou vybudovala Konstancie Rudzinská. Ta za svoji dobročinnost dostala od císaře Františka Josefa řád sv. Alžběty. Další zajímavostí Ondřejovic je mramorový kříž z roku 1810 a kaple sv. Floriána.

Fotogalerie z historie

 

Salisov

Osada Salisov vznikla v letech 1795 – 96 po obou stranách cesty vedoucí tehdy ze Zlatých Hor do Mikulovic. V roce 1875 byla vybudována silnice nová, podél říčky Olešnice a vesnice tak zůstala mimo. V roce 1896 byla dokončena stavba železnice na úseku Mikulovice – Zlaté Hory. V Salisově bylo zbudováno vlakové nádraží s vlečkou na pruskou stranu s mostem přes říčku Olešnici. Tento železniční most stojí dodnes. Salisovský kostel Narození Panny Marie byl dostavěn a vysvěcen v roce 1892. Byla zde také škola a dva hostince. Jeden naproti školy a druhý u silnice vedoucí do Mikulovic. Významným rodákem byl Vincenz Brauner pozdější děkan zlatohorské fary a zasloužený starosta města Zlatých Hor. Za 2. světové války se stal významným tankovým esem rodák Kurt Knispel. Památným stromem je zdejší Salisovský dub. V okolí Salisova se vyskytují valouny finské žuly rapakivi, důsledek tzv. „Salfského zalednění.“

Fotogalerie z historie 

Salisovské webové stránky

Javorná

První zmínka pochází z roku 1531, kdy jistý Wolfram Schoff koupil statek s pozemky v Javorné, Dolním Údolí a Ondřejovicích. Okolo roku 1800 majitel Ondřejovického panství Karl Ignác von Salis zde zahájil hornické a hutnické podnikání, které následně úspěšně rozvinuli opavští podnikatelé Tlach & Keil. Později byla hutnická výroba přesunuta do Vítkovic. Zůstala zde pouze strojírna, která v roce 1947 zanikla. V Javorné se nachází kaple sv. Anny z roku 1906. Zajímavostí je žulová krypta generálmajora c. a k. armády Karla Rudzińského.

Fotogalerie z historie

 

Srncov

Je bývalou osadou, která vznikla v 19. století při rozšiřování výroby v Javorné. Dnes je samotou se třemi domy a několika chatami.

 

Nový Dvůr

Bývalá osada na jihu Ondřejovic, do které v minulosti spadalo také 14 stavení z levého břehu Olešnice v Dolním Údolí.

 

Zdroj: Marian Čep, Muzeum Zlaté Hory

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode